Cloud může pomoci obcím s plněním požadavků na GDPR

Zatímco např. banky mohou být za porušení pravidel GDPR pokutovány, obcím a krajům žádný postih nehrozí - řada z nich nedodržuje ani základní ochranu citlivých dat. Na radnicích se citlivá data občanů často válí po šuplících a přístup k nim má kdokoli. Přitom firmy dávají do ochrany dat miliony!

Když se hovoří o zneužití osobních údajů, většině lidí se vybaví půjčky či falešné nákupy. Často se však jedná o méně viditelné prohřešky, které ale mohou mít fatální dopady na život poškozených. Tím jsou myšleny hlavně informace z exekucí, zdravotní údaje, uniklé fotografie, majetkové poměry, vztahy, či informace o životě poškození osoby.

"Osobní údaje obyvatel, které jsou na některých obecních úřadech založené v šanonech, případně v nezabezpečených někdy i soukromých počítačích či e-mailech, jsou pak jednoduše zneužitelné. Pokud by měl někdo přístup k osobním údajům, může je zneužít mnoha způsoby, ať už se například jedná o sjednání půjček na internetu, nákupů v e-shopech, či zneužití informací například o exekucích či nemocech," říká k nezabezpečeným datům František Zeman, generální ředitel společnosti Algotech.

Řešením pro obce může být cloud

Jedním z řešení, jak plnit povinnosti GDPR a zároveň mít data na bezpečném místě je cloud computing - jedná se o vzdálený přístup k programům a službám prostřednictvím internetu s garancí dostupnosti dat.

Firmy a instituce mají povinnost zabezpečit data svých klientů i zaměstnanců, všechna pravidla se samozřejmě vztahují i na cloud a na to tvůrci a poskytovatelé cloudu myslí, chrání tak veškeré databáze před všemi hrozbami.

Pro firmy je toto řešení stále zajímavější a to nejen kvůli bezpečnosti, ale také s ohledem na snížení nákladů.

Například středně velká výrobní firma ušetří díky přechodu do cloudu i stovky tisíc, které může přesměrovat do oblastí, které rozvíjí její vlastní podnikání.

Podle odhadů sníží cloudová řešení náklady společností na infrastrukturu pro provoz IT přibližně o 30%.

O GDPR

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů známé jako GDPR, které občany EU chrání před zneužíváním jejich dat, platí v Evropské unii již téměř rok a půl (od 25. 5. 2018). Týká se veřejných institucí, firem, ale také společností, které nakládají s osobními údaji zákazníků či zaměstnanců.

Pravidla pro GDPR dávají regulátorům pravomoc uložit za porušení pravidel pokutu ve výši až 4% globálních příjmů firmy nebo 20 milionů eur (přes půl miliardy korun), podle toho, co je vyšší.

Rekordní peněžitý trest letos udělil Britský úřad pro ochranu osobních údajů firmě British Airways ve výši pěti miliard korun.

V Česku rozdal dohledový úřad sankcí jen několik a to maximálně v řádech desítek tisíc korun.