Novinky ze světa AI, BI a RPA

Jak pandemie COVID-19 ovlivnila technologie ve firmách a které technologie a strategie nabyli na síle? Asociace za lepší ICT řešení přináší pravidelné shrnutí zajímavých článků z odborného tisku a specializovaných webů za třetí čtvrtletí roku 2020 z oblasti AI, BI a RPA.

Technologický sektor se s následky pandemie COVID-19 vyrovnal docela dobře. Jasným technologickým vítězem jsou videokonference. Poptávka po nich vzrostla raketovým způsobem. Daří se nejen videokonferenčním platformám, ale také souvisejícím vedlejším projektům.

Například technologie UC obvykle integrují různé komunikační aplikace pracující ve více režimech a nabízejí tak konzistentní komunikační podmínky napříč různými sítěmi a koncovými body. Napomáhají růstu efektivity ať jednotlivců tak týmů.

Hlavní nástroje, které firmy využívají, jsou RTM/IM (Real-Time-Messaging/Instant Messaging), nástroje pro sdílení a ukládání souborů a nástroje pro správu sociálních médií a sítí.

Velký pozitivní dopad pociťují i provozovatelé cloudových služeb, kteří mohutně expandovali, na cloudových platformách běží již zmíněné videokonference a další nástroje. Cloudová a hostovaná řešení pro vnitropodnikovou komunikaci se uplatní především tam, kde jsou sítě WAN nebo internetová připojení dostatečně odolná, aby v nich nedocházelo k výpadkům.

Výhodami cloudového řešení jsou správcovská odpovědnost přecházející na poskytovatele služeb, to že problémy se řeší škálovatelností, dají se čekat lepší podmínky pro aktualizace a zabezpečení a také neustálý vývoj podle trhu. Tyto lze navíc služby využívat ve více lokalitách.

Komponenty pro úspěšnou BI strategii

První komponent je předání vlastnictví BI podniku. Organizace, které uvádějí BI do rukou podnikových uživatelů, mají vyšší úspěšnost než ty, které omezují BI v IT. Dříve složitost raných technologií BI způsobovala, že řešení problémů mnoha BI programů mělo na starosti IT oddělení. Dnešní nástroje jsou intuitivnější, což jim umožňuje dostat se přímo do rukou podnikových uživatelů, kteří mohou spouštět dotazy, které potřebují.

Druhý komponent je monitorování používání BI, které může případně vést ke změnám. I když by vlastníkem BI iniciativ měl být samotný podnik, IT oddělení musí zůstat aktivním partnerem při monitorování a hodnocení používání BI systémů. Je dobré sledovat, co uživatelé dělají, k jakým zdrojům dat mají přístup, jaké nástroje používají a jak je používají.

Třetí komponent je ověřování. Organizace potřebují silný ověřovací proces, který se zaměřuje na umožňování přístupu ke všem datům potřebným k odpovídání na dotazy. Zároveň by měl zabránit vstupu problematických dat do systému BI, aby tak systém nevykazoval chybné závěry.

Čtvrtým komponentem je zaměření se nejdřív na obchodní problémy, až potom na data. Nejprve firma musí identifikovat jasný obchodní problém, a jaké metriky chce analyzovat, a pak nakonec hovořit o tom, kde získat data.

Pátým komponentem je vytváření priorit a implementování procesů pro zlepšení. Organizace by tedy měly vědět, jaké obchodní závěry chtějí a které jsou nejdůležitější, aby IT oddělení dokázalo nejprve dodat to, co je nejzásadnější pro podnikové uživatele, a následně se prokousat seznamem priorit.

Šestým komponentem je zvyšování kvalifikace občanských datových vědců. Na trhu není v současné době dostatek datových vědců, proto je dobré oslovit informační analytiky uvnitř firmy. Ti znají doménu podniku i otázky, které je třeba si klást.

Sedmým komponentem je umožnění zaměstnancům vyprávět příběhy s daty. Takoví pracovníci rozumějí tomu, jak používat poznatky nabízené jejich nástroji BI k vyprávění příběhů, které ostatním pomohou pochopit, co se data snaží říci.

Zavedení RPA ve firmě

V dnešní době v každém podniku existuje řada opakujících se procesů, které svou jednoduchostí a často i množstvím zaměstnance spíše obtěžují. Z různých praktických i zcela formálních důvodů je ovšem nelze zrušit ani zásadně omezit.

Řešení pro podobné situace a úkony nabízejí RPA (Robotic Process Automation) systémy robotické automatizace procesů. Ty mohou opakující se činnosti od lidí převzít, vykonávat je podstatně rychleji a obvykle také levněji a s nižší chybovostí. Role lidí je ale stále důležitá například při počáteční tvorbě robotů, skriptů.

U již zautomatizovaných procesů pak uživatelé přebírají kontrolní funkci. Zatímco lidská práce vykazuje v průměru 78% přesnost, v případě robotického softwaru dosahuje přesnost i více než 95%. Robot je také až 20 krát rychlejší než člověk. Technologie navíc zrychluje dobu odezvy a vypořádá se s mnohem většími objemy práce.

Díky robotické automatizaci procesů se budou moci zaměstnanci zaměřit především na hodnotnější činnosti vyžadující kreativitu, zkušenosti a odborné znalosti, které často nemají přesně definované pracovní postupy. Rutinní procesy, administrativa, práce s daty či opakující se činnosti napříč systémy a aplikacemi, které nevyžadují kvalifikovaného člověka, jsou činnosti, které dokáže úspěšně vykonávat RPA.

Softwarové boty lze navrhnout tak, že se vypořádají i s poměrně komplexními úlohami, které sestávají z řady transakcí. Dokážou navíc bez větších nároků na integraci využívat hned několik aplikací či systémů. Jsou flexibilní, protože umožňují naprogramovat boty v podstatě pro jakékoli každodenní, opakující se činnosti. Lze je snadno implementovat.

Minimálně základní nastavení se obejde bez programování. Pokročilejší, modernější systémy často pracují s kognitivními boty, kteří se dokážou učit pozorováním činnosti reálného uživatele. Roboti jsou také levnější než lidé.

Řešení RPA lze navíc pořídit i v cloudovém modelu, což zvyšuje jejich flexibilitu.