Pro firmy i domácnosti jsou rizikové nejen pirátský software, filmy či hudba, ale i elektronická písma - takzvané fonty. V ČR se zatím případy porušování práva k písmům řeší mimosoudní dohodou. Větším firmám by v případě policejní razie hrozily statisícové, či dokonce milionové náhrady škod.
Firemní letáky, vizitky, billboardy a jiné propagační materiály mohou být označeny za pirátské a vést i k soudní žalobě - a to i v případě, že za ně majitelé řádně zaplatili. Porušení autorského práva se mohou firmy dopustit nelegálním užíváním elektronických písem, takzvaných fontů. "Firma si objedná grafické práce související například se změnou firemní identity. Grafické studio dodá zakázku perfektně zpracovanou, ale již kupujícího neupozorní, že pro dodané písmo je třeba zakoupit licenci. Firma se tak stává majitelem grafiky, která porušuje práva majitelů písem," řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance).
Tvůrci či držitelé práv k fontům se často o nelegálním užívání jejich písem dovědí až od policie. "Ta při raziích iniciovaných nejčastěji na základě udání narazí kromě nelegálního softwaru, hudby či filmů i na nelegální fonty. Při vyčíslování škody postupuje policie obdobně jako u jiných autorských děl," řekl Jan Hlaváč. Někteří tvůrci písem však narážejí na neoprávněné užívání jejich děl i nahodile. "Nejčastěji se to dozvíme prostřednictvím tiskovin, ve kterých firmy naše písmo použijí. Každý font má nezaměnitelný rukopis a profesionál snadno pozná, že se jedná o písmo z jeho studia," řekl František Štorm ze společnosti stormtype.com, která se zabývá typografickým návrhem písem a jejich prodejem (pozn.: společnost stormtype.com není členem aliance BSA).
Fonty se v Česku užívají neoprávněně masově
Meziročně protipirátská organizace BSA prostřednictvím infolinky 224 811 748 či informačních stránek bsa.cz zaznamenala 70-ti procentní nárůst dotazů dotýkajících se písem. "Nejčastější otázkou je, jak zjistit, že jsou instalované fonty legální. Případně jaké jsou podmínky při užití fontů ve firemních tiskovinách," řekl Hlaváč. V každém případě lidé mají o problematice minimální povědomí. "V povědomí mají softwarové či filmové pirátství, ale to, že licenci mohou podléhat i písma, je nenapadne," dodal Hlaváč.
Vývoj písma přitom zabere desítky měsíců práce. Na to navazuje dlouholetá podpora písma, která zajišťuje korektní zobrazování v různých programech, zejména sazečských - takzvaných DTP programech. "Typografové, kteří písma tvoří, musí být velmi zkušení a mít za sebou mnoho let praxe - navrhnout profesionální písmo rozhodně nemůže zvládnout amatér. Tvorba a podpora písem je ve své podstatě velmi podobná vývoji softwaru," řekl František Štorm ze společnosti stormtype.com.
Řadu písem získávají uživatelé jako součást již zakoupených aplikací - kancelářských typu MS Office či grafických nebo publikačních, například InDesign od firmy Adobe. Mnoho fontů se však do počítačů dostane nelegální cestou nejčastěji z internetu. "Málokdo totiž ověřuje legální možnosti užívání takových fontů a jejich původ. Podobně jako u softwaru je účinnou obranou proti nechtěnému pirátství získávání fontů pouze z autorizovaných zdrojů - rozhodně se vyhnout anonymním výměnným sítím či torentům," varoval Hlaváč.
Co do výše škod písma nejvíce kradou firmy
Nejvíce k pirátství dochází ve firmách, v nichž se dodržování licenčních podmínek nehlídá. Nečastějším prohřeškem je užívání písma ve více počítačích, než opravňuje licence. Rovněž není možné písmo zapůjčit například grafickému studiu. "Pokud designér nevlastní licenci pro potřebné písmo, musí si ji zakoupit, byť dané písmo potřebuje jen pro jedinou zakázku. Zákazník by se poskytnutím písma designérovi dopustil porušení práva," vysvětlil Hlaváč. Podobně by ohrozil designér klienta, pokud by ho neupozornil, že písmo použité v navrhovaných tiskovinách je licencované a je třeba uzavřít licenční smlouvu s vlastníkem práv.
Licenci k užívání písma poskytují buď sami tvůrci, například společnost stormtype.com, nebo jejich zástupci, kteří jsou vykonavateli práv tvůrců. Z těch větších to jsou v Česku například společnosti Adobe, Corel či Monotype Imaging. Legální užívání písem má navíc řadu výhod. "Písma, podobně jako software, je třeba pravidelně aktualizovat. Pouze legální držitelé písem získávají aktualizace včetně potřebné podpory, pokud se vyskytnou problémy," vysvětlil František Štorm ze společnosti stormtype.com.
Náhrady škod mohou jít do milionů korun
V Česku se podle informací BSA zatím případy porušování práva k písmům daří řešit mimosoudní dohodou. "Firmy téměř bez výjimky na upozornění na porušování práva reagují okamžitým nákupem patřičných licencí a obvykle souhlasí i s částkou odškodnění," tlumočil zkušenosti držitelů práv k písmům Jan Hlaváč. To potvrzuje i František Štorm ze společnosti stormtype.com : "Zatím se nám podařilo s každou firmou, která porušovala práva k našim písmům, dohodnout mimosoudní cestou."
Pokud by se autoři nelegálně užívaných písem začali aktivněji domáhat svých práv, hrozily by tuzemským firmám statisícové, či dokonce milionové náhrady škod. To se týká zejména firem, v nichž se fonty mohou neoprávněně užívat v mnoha firemních počítačích. Například britská společnost Campden Publishing tvrdila, že používá pouze jeden druh písma. Důkladný audit však odhalil 11 tisíc různých fontů v celkové hodnotě přesahující 3,3 milionu korun. "Pro mnohé české firmy by mohla mít policejní prohlídka obdobně zdrcující výsledek," uzavřel Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
Článek Business Software Alliance ze dne úterý 1. září 2009
Digitální protekcionismus brání rozvoji mezinárodního digitálního obchodu
Globální cloud computing omezuje protichůdná legislativa států
V Praze a na Ústecku se řeší nejvíc případů softwarového pirátství
Česko ztrácí konkurenceschopnost v oblastech IT
Téměř polovina Čechů si pořizuje software nelegálním způsobem
Pozor na klamavou fakturou s nabídkou Office 2011
Finanční postih a ztráta bezúhonnosti odrazují od softwarového pirátství
V Česku je instalováno 36 procent softwaru nelegálně
BSA podezírá 12 tisíc českých firem z možného užívání nelegálního softwaru
Za nelegální software v roce 2011 firmy zaplatí 260 tisíc korun
Před Vánocemi roste zájem o nákup legálního SW
BSA řeší 1600 nových případů pirátství
Snižování míry softwarového pirátství má pozitivní dopady na ekonomiku státu
Průměrná výše odškodného za softwarové pirátství je 240 tisíc korun
Vyjádření BSA k mylné interpretaci softwarového pirátství jaka daňového úniku
Softwarové pirátství jako daňový únik
SW pirátství v ČR je na ústupu
BSA začíná řešit 3500 oznámení o užívání nelegálního SW
Bilance softwarového pirátství
Čtvrtina pirátských stránek obsahuje škodlivý software
McAfee je členem protipirátské organizace BSA
20 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství
Česko obsadilo 26. příčku v celosvětovém hodnocení konkurenceschopnosti IT odvětví
Tuzemské firmy jsou v ohrožení kvůli nelegálním písmům
Protipirátská organizace BSA posílila o tři nové členy
Na pirátském softwaru vydělává stále více mafie
Pirátského softwaru v Česku ubylo Češi užívají 38 procent softwaru nelegálně
BSA zavřela 18 tisíc pirátských aukcí
Za softwarové pirátství firmy průměrně zaplatí odškodné ve výši 240 tisíc korun
Bilance v oblasti softwarového pirátství za rok 2008
V jakých firmách je nejvíce pirátského softwaru
Dvanáct softwarových firem se přidalo do boje s pirátstvím
17 tisíc firem dostalo upozornění kvůli softwarovému pirátství
Česko je na 29. místě v celosvětovém Indexu konkurenčního prostředí IT odvětví
BSA opět osloví 15 tisíc firem kvůli softwarovému pirátství
Mnoho firem užívá v počítačích písmo nelegálně
Pirátského softwaru v Česku neubývá, 39 procent se stále užívá nelegálně
Postihy softwarových pirátů letos přitvrdí
Snížení míry softwarového pirátství přinese Česku miliardy korun
Manažeři svádějí pirátství nejčastěji na kolegy
BSA rozhodila sítě mezi softwarové piráty
BSA provedla největší mezinárodní zásah proti softwarovému pirátství
České soudy přitvrdily proti softwarovým pirátům
České firmy za užívání nelegálního softwaru zaplatí průměrně 200 tisíc korun