Historie internetu v datech - 25 let v ČR

U příležitosti 25. výročí prvního oficiálního připojení naší země k internetu pořádají CESNET, sdružení veřejných vysokých škol a Akademie věd ČR slavnostní setkání na půdě ČVUT. Akce proběhne v pondělí 13. 2. 2017 od 9 do 14. hod.

Před 25 lety, ve čtvrtek 13. 2. 1992, se naše země, tehdy ještě jako součást Československa, poprvé oficiálně připojila k Internetu. Stalo se tak na akci, kterou v posluchárně číslo 256 ČVUT v Praze - Dejvicích uspořádal nepočetný tým odborníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Na den přesně po čtvrtstoletí a na stejném místě se nyní u příležitosti výročí uskuteční slavnostní setkání.

Hlavním iniciátorem prvního připojení byl před 25 lety Jan Gruntorád , současný ředitel sdružení CESNET. Připojení se zprovoznilo pomocí pronajatého pevného telefonního okruhu, který vedl z dejvického kampusu ČVUT do výpočetního centra Univerzity Jana Keplera v rakouském Linci. Připojeným zařízením byl sálový počítač IBM 4341.

Československo se stalo 39. zemí připojenou k Internetu. Počítač byl připojen rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu, tedy řádově tisíckrát nižší, než dnes většina z nás využívá doma nebo v práci, a milionkrát nižší, než v současnosti nabízejí nejrychlejší vědecko-výzkumné infrastruktury. Tenkrát ještě málokdo tušil, jaký ohromný rozmach Internet v příštích letech prožije.

"Když jsme vše propočítali na české reálie, vyšlo nám, že poslání jednoho e-mailu by nás vyšlo zhruba na tisíc korun. Takže naše první úvahy o využití Internetu se nesly spíše v duchu podpory vědecké a výzkumné spolupráce. Internet tenkrát ještě nebyl otevřeným prostředím, jakým je dnes. K připojení byl nutný souhlas americké grantové agentury National Science Foundation (NSF), která provozovala a plně financovala tehdejší jedinou páteřní síť Internetu. Podmínkou připojení bylo jeho výhradně akademické využití, komerční provoz nebyl přípustný. Zástupce NSF Steven Goldstein se pak zúčastnil i aktu prvního oficiálního připojení. Na setkání jsme pozvali odborníky ze zahraničí, kteří nám s připojením pomáhali - dva zástupce Univerzity Jana Keplera v Linci, Wilfrieda Machteru a Günthera Schmittenera, anebo Boba Blokzijla, předsedu RIPE - otevřeného fóra podporujícího technický rozvoj Internetu. A v neposlední řadě několik desítek kolegů z našich vysokých škol a ústavů akademie věd, kterým jsme Internet představili a vůbec poprvé prakticky předvedli," říká Jan Gruntorád.

Právě Steven Goldstein promluví i na letošním setkání, vystoupí přední osobnosti českého i zahraničního Internetu a akademické sféry. CESNET navíc v předsálí posluchárny umožní návštěvníkům zhlédnout nejzajímavější demonstrace z vlastního výzkumu v oblasti Internetu. Fakulta elektrotechnická ČVUT otevře tematickou výstavu unikátních počítačů ze 70. až 90. let minulého století.

Akci můžete po registraci na webu 25let.online navštívit osobně, anebo ji na téže adrese sledovat živě.

Historie Internetu v datech:

1962 - Vzniká projekt počítačového výzkumu agentury ARPA (Advanced Research Projects Agency, oddělení ministerstva obrany USA).

1966 - Bob Taylor z ARPA získává dotaci na vývoj sítě, která by propojila větší množství univerzit. Projekt bude za tři roky znám jako ARPANET.

1967 - Wes Clark přichází na setkání představitelů ARPA s nápadem využít dedikovány hardware pro funkce sítě. Přístroje se mají nazývat Interface Message Processors (IMPs), tedy Procesory zpravodajského rozhraní. Lawrence Roberts zveřejňuje první návrh ARPANETu na konferenci Velké počítačové sítě a komunikace mezi počítači.

1968 - V National Research Laboratory ve Velké Británii se testuje první síť WAN s paketovým přepínáním. Je zveřejněn konečný standard pro ASCII kód. Larry Roberts ze společnosti ARPA vyhlašuje konkurz na vybudování sítě 4 IMP. Velké společnosti, např. IBM, se konkurzu neúčastní s tím, že taková sít není možná.

1969 - Steve Crocker vytvořil první dokument RFC, nazvaný Host Software (RFC1). V něm předepsal vzájemný vztah mezi hosty a přístroji IMP. Je instalován první IMP uzel ARPANETu v UCLA. Do konce roku jsou nastaveny další tři uzly: ve Stanfordském výzkumném institutu, na kalifornské a utažské univerzitě.

1972 - ARPANET je rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů s použitím protokolu NCP (Network Control Program). Ray Tomlinson vyvíjí první e-mailový program.

1973 - Vint Cerf a jeho kolega Bob Kahn dávají dohromady koncept Internetu v podobě, v níž jej známe teď. Architektem Internetu se stává Dave Clark a správcem síťových adres Jon Postel.

1975 - Provoz v síti ARPANET rapidně vzrůstá, protože sít mohou nadále využívat i běžní uživatelé, vývojáři, univerzity. ARPANET se proto rozděluje do dvou větví: Samotný ARPANET nadále zůstává pro akademické využití, MILNET zabezpečuje potřeby armády. Propojovací sít je známá jako DARPA Internet (Defense Advanced Research Projects Agency), zkráceně Internet.

1978 - Jsou zveřejněny první verze propojovacího jazyka Internetu - protokolu Internetu IP a protokolu pro řízení přenosu TCP.

1980 - Britský vědec Tim Berners-Lee, pracující ve švýcarských fyzikálních laboratořích CERN, začíná pracovat na interním systému ENQUIRE, který má umožnit interně komunikovat a sdělovat si v přehledné formě výsledky své práce. Popsání protokolu IPv4. Experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET.

začátek 80. let - Vznikají další sítě, např. BITNET (Because It` s Time Network) a CSNET (Computer Science Network), propojující akademické a výzkumné organizace.

1983 - TCP/IP je přeneseno do komerční sféry. Je zavedeno DNS (Domain Name System).

1986 - Národní vědecká nadace National Science Foundattion (NSF) významně přispěla k rozvoji Internetu vytvořením sítě, která propojila výzkumné ústavy celé země přes několik center se supervýkonnými počítači. Tato vysokorychlostní síť dostala název NSFNET. Původní přenosová rychlost byla 56 Kb/s.

1987 - Vzniká pojem Internet. V této síti je propojeno 27000 počítačů.

1989 - Síť NSFNET je upgradována na T1 linky, jejichž přenosová rychlost je 1,5 Mb/s. Vzniká evropský koordinátor pro přidělování IP adres - RIPE. Tim Berners-Lee dokončil návrh nového systému hypertextové databáze „stránek“ propojených odkazy, který lze už považovat za faktický počátek jedné z mnoha jeho služeb Internetu, i když té nejpopulárnější, tedy současného WWW - World Wide Web.

1990 - Česká republika se připojuje k síti BITNET. Později, v roce 1991, navazuje připojení Československa na síť Internet, který zde propojuje školy, vědecká a výzkumná pracoviště. Tim Berners-Lee dokončil společně s Robertem Cailliau funkční verzi HTTP 0.9, jazyk HTML a první prohlížeč (ten byl zároveň webový editor), webový server a webové stránky. Končí ARPANET.

1991 - 6. srpna Tim Berners-Lee svůj projekt zveřejnil a odeslal hypertextový odkaz na svůj server do internetové diskuze. WWW nasazen v evropské laboratoři CERN.

1992 - Vstup vládních institucí USA na Internet (připojen Bílý dům). Na ČVUT Praha dochází ke slavnostnímu aktu formálního připojení Československa k Internetu, mj. i za účasti představitelů agentury NSF. Upgrade sítě NSFNET na T3 linky zaručuje přenos rychlosti 45 Mb/s (10 kopii Tolsteho romanu Vojna a mir by bylo mozne prenest z jednoho mista na druhé za jednu sekundu). Vzniká projekt panevropské IP sítě EBONE 92, ze které se později stává nejvýznamnější páteřní evropská síť. Tim Berners-Lee nahrál na web první fotografii.

1992 - 1993 - Vzniká celorepubliková páteřní sít CESNET, zpočátku se dvěma středy - v Praze a Brně. Ty byly propojeny pevnou linkou 64 Kb/s. Koncem března 1993 již měl CESNET své uzly celkem v 11 městech v celé ČR.

1994 - Internet se komercionalizuje. V Praze proběhl, poprvé ve východní Evropě, významný kongres pořádaný mezinárodními sdruženími The Internet Society a RARE pod názvem INET´94/JENC5.

1996 - Celosvětově 55 milionů uživatelů Internetu. Sdružení CESNET vyhrálo výběrové řízení a postavilo síť TEN-34 CZ s napojením na evropskou TEN-34. ATM okruhy propojující jednotlivé uzly měly kapacitu 34 Mb/s. V souvislosti s rozvojem komerčního Internetu vzniká propojovací sdružení NIX.CZ.

1998 - Síť Internet se nadále rozšiřuje. Má propojení do 80 zemí světa a přes milion uživatelů. Akademická síť Internet2 realizovaná propojením jednotlivých železničních stanic v USA optickým vláknem, má kapacitu 2,5 Gb/s. V České republice vzniká správce národní domény .cz - CZ.NIC, z.s.p.o., který přebírá provoz od stávajícího operátora.

1999 - V České republice vinou ohlášeného zvýšení telefonních poplatků ze strany SPT Telecom dochází k akci Bojkot proti Telecomu. Český Telecom postupně ustupuje tlaku providerů a zavádí tarif Internet 99, který zvýhodňuje domácí uživatele. CESNET vyhrál výběrové řízení a postavil síť TEN-155 CZ s napojením na evropskou TEN-155.

2000 - CESNET začíná pro svou síť TEN-155 využívat datový okruh mezi Prahou a Brnem o kapacitě 2,5 Gb/s. Taková kapacita, která je určená pouze pro provoz internetových protokolu, je ve střední a východní Evropě zcela unikátní. Parlament České republiky schválil Zákon o elektronickém podpisu. Sdružení CESNET začíná budovat síť CESNET2. Většina jejich okruhu má mít kapacitu 2,5 Gb/s. Celosvětově 250 milionů uživatelů Internetu.

2001 - V ČR začíná platit novy zákon o telekomunikacích, díky němuž dochází k částečnému odebrání monopolu Českému Telecomu. Síť CESNET2 se gigabitovou technologii propojuje s transevropskou síti GÉANT - nejrychlejší akademickou sítí na světě. Do České republiky vede jeden okruh o kapacitě 10 Gb/s a další dva okruhy o rychlosti 2,5 Gb/s.

2002 - Koncept Nothing in-line {NIL] usiluje o provozování optických spojů bez zařízení na trase. CESNET se zařazuje mezi jeho průkopníky v celosvětovém meřítku nasazením první produkční NIL trasy. Globální lambda infrastruktura GLIF {Global Lambda Integrated Facility] umožňuje mezinárodní přenosy extrémních objemu dat. CESNET se připojuje sítí CzechLight.

2003 - Celosvětově se prosazuji sítě budované a provozované účastníky na pronajatých temných vláknech CEF (Customer Empowered Fibre) sítě. Celosvětově 600 milionů uživatelů Internetu.

2004 - Evropská unie projektem EGEE (Enabling Grids for E-SiencE) podporuje vznik široce dostupné výpočetní gridové infrastruktury pro výzkum a vývoj v evropském prostoru.

2005 - 14. června startuje evropský projekt GN2. Jeho cílem je změnit páteřní síť GÉANT na hybridní síť podporující IP směřování i přepínání optických okruhů.

2005 - 900 milionů uživatelů

2009 - 1,8 miliardy uživatelů

2010 - Počet uživatelů překročil 2 miliardy. Penetrace Internetu v ČR překročila hranici 7 milionů unikátních uživatelů a velikost internetové populace dosahuje 5,7 milionu lidí. Podíl domácností připojených k Internetu se v ČR za posledních pět let zvýšil z 19 na 54 %. Ve Finsku jako první zemi na světě mají lidé podle zákona nárok na Internet. Byla podepsána kořenová zóna.

2011 - Dochází k vyčerpání adres protokolu IPv4 v globálním měřítku. Prudce roste počet uživatelů Internetu přes mobilní zařízení. Podle prognóz se do roku 2015 bude k Internetu přes mobil připojovat každý třetí uživatel. Vzniká Open Networking Foundation pro podporu softwarově definovaných sítí (SDN) a standardizaci protokolu OpenFlow.

2012 - Vyčerpány IPv4 adresy v RIPE NCC pro Evropu a Blízký východ. World IPv6 Launch Day - Facebook, Google a další velké servery začínají nativně poskytovat služby po IPv6. Začíná rozšiřování domén nejvyšší úrovně v DNS. Počet poddomén .cz překračuje 1 milion.

2013 - CESNET nasazuje do páteřní sítě 100 Gb/s. Česká republika se připojuje k celosvětové síti LHC Open Network Environment (LHCONE).

2014 - Spojením organizací Dante a TERENA vzniká sdružení GÉANT, které bude dále rozvíjet evropskou akademickou páteř. V ČR přijat Zákon o kybernetické bezpečnosti.