ČTÚ rozhodl první spor o přístup k infrastruktuře

Po roce a půl od účinnosti zákona č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, vydal ČTÚ první rozhodnutí o návrhu na uzavření smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy.

Společnost provozovatele veřejné komunikační sítě (operátor) se ve sporu proti společenství vlastníků jednotek (SVJ) domáhala, aby ČTÚ uložil SVJ povinnost smlouvu o přístupu k této infrastruktuře uzavřít.

Aby mohl být návrh na rozhodnutí sporu úspěšný a mohla být uložena povinnost uzavřít smlouvu o přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy s konkrétním obsahem, je třeba, aby návrh splňoval nejen obecné požadavky podle správního řádu, ale i náležitosti návrhu podle § 17 zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí.

V řízení je tak třeba jednoznačně prokázat, že se jedná o vztah mezi oprávněnou a povinnou osobou, tedy že osoba, vůči níž návrh směřuje, je skutečně vlastníkem fyzické infrastruktury, k níž je požadován přístup, nebo osoba s právy na úrovni vlastníka, že uzavřením takové smlouvy bude naplněn záměr sledovaný zákonem o opatřeních ke snížení nákladů, tedy podpora budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, a že uzavření smlouvy nebrání některá překážka předvídaná tímto zákonem.

Za takovou překážku je nutné považovat i situaci, kdy v předmětné fyzické infrastruktuře není dostatečná kapacita k umístění prvků vysokorychlostní sítě elektronických komunikací.

Konečně je třeba upozornit, že řízení o rozhodnutí sporu o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, resp. rozhodnutí v tomto řízení vydané, nemůže nahradit absenci oprávnění k využití cizí nemovitosti podle § 104 zákona o elektronických komunikacích - tím by došlo k obcházení zákona o elektronických komunikacích.

Pokud tedy vlastník příslušné nemovitosti neudělí operátorovi alespoň souhlas k umístění vnitřního komunikačního vedení do jeho stavby, nelze toto nahrazovat aplikací zákona o opatřeních ke snížení nákladů na výstavbu sítí.

V projednaném případě operátor zejména neprokázal, že jím označené SVJ je povinnou osobou, že je skutečně vlastníkem či správcem lišt či chrániček, dostatečně nespecifikoval infrastrukturu uvnitř budovy, ke které požadoval přístup, ani nedoložil řádný projekt a časový průběh jeho provedení.

Nadto bylo při místním šetření zjištěno, že kapacita existující fyzické infrastruktury v budově je vyčerpaná. Ze všech těchto důvodů ČTÚ nezbylo, než návrh v celém rozsahu zamítnout.

Článek Český telekomunikační úřad ze dne úterý 22. ledna 2019

Další články od Český telekomunikační úřad