Přísnější pravidla pro telemarketing nelikvidují byznys

Vzhledem k množícím se dotazům na postoje a stanoviska Českého telekomunikačního úřadu ohledně nevyžádaných marketingových hovorů přináší ČTÚ krátké shrnutí s některými odpověďmi nebo příklady.

Senát Parlamentu České republiky neschválil ve středu 21. 7. 2021 transpoziční novelu zákona o elektronických komunikacích a rozhodl se ji vrátit k opětovnému sněmovnímu projednání se třemi pozměňovacími návrhy.

Cílem jednoho z nich je snaha zcela vypustit přísnější pravidla pro telemarketing. To znamená zachovat stávající stav, tedy právní úpravu, kdy spotřebitel, aby nebyl marketingovými voláními zatěžován, musí nejprve aktivně vyslovit svůj nesouhlas zapsáním do veřejného účastnického seznamu.

Současná aplikační praxe dle Úřadu neprospívá spotřebitelům a směřuje proti požadavku na zajištění ochrany soukromí v elektronických komunikacích. Úprava, kterou přináší původní sněmovní verze novely, byla navržena právě na základě zásadních výhrad a stížností spotřebitelů, a to za účelem zajištění potřebné míry jejich ochrany.

K řádnému zajištění ochrany před nevyžádaným a obtěžujícím marketingem je totiž třeba celý přístup otočit - z principu opt-out (kontaktovat lze každou osobu, která v žádném účastnickém seznamu nemá uvedeno, že si nepřeje být kontaktována) na princip opt-in (kontaktovat lze pouze osobu, která má alespoň v jednom účastnickém seznamu uvedeno, že si přeje být kontaktována).

Proto tuto verzi tak intenzivně podporují spotřebitelské organizace. Navržená úprava nejenže směřuje k posílení ochrany spotřebitele a jeho soukromí, ale i sjednocuje právní podmínky provádění marketingových nabídek různými technickými prostředky, tedy po telefonu nebo třeba e-mailem.

Zároveň jde o úpravu podporovanou Úřadem pro ochranu osobních údajů a řešení, které úspěšně existuje i v řadě dalších z členských států EU.

Je třeba zdůraznit, že marketingová volání jsou (nejen) spotřebiteli vnímána jednoznačně jako obtěžující a představují pro ně větší zásah do soukromí než obchodní sdělení zasílaná elektronicky (e-mailem či SMS), neboť vyžadují bezprostřední reakci v podobě přijetí nebo odmítnutí, a to právě na rozdíl od e-mailu či SMS, na které může jejich adresát reagovat v čase podle svého rozhodnutí nebo je zcela ignorovat.

Mnozí spotřebitelé tak již odmítají přijímat hovory, když jim volá neznámé číslo. Důvod je jasný - nechtějí být zavaleni často pochybnými nabídkami zboží a služeb. Jenže to činí problém třeba i státním institucím, které se snaží danou osobu kontaktovat. Např. třeba hygienickým stanicím při trasování a kontaktování potenciálně nakažených osob.

Jak uvedly české spotřebitelské organizace, spotřebitelé se setkávají zejména s nevyžádaným telefonickým vnucováním smluv o dodávkách energií či účasti v energetických aukcích. Jejich podstatou je souhlas s přihláškou do aukce, v níž má být vybrán nejvýhodnější dodavatel energií. Aukce se však často nekoná. Prodejce za ně jakožto zprostředkovatel uzavře na základě plné moci smlouvu o dodávkách energií.

Časté jsou také nabídky na zázračné potravinové doplňky, u nichž deklarují léčebné účinky. Rozmohl se i telefonický prodej zboží proti koronaviru - speciálních amuletů nebo nejrůznějších přípravků, jejichž pozitivní účinky nejsou prokázány.

Nejnáchylnějšími k uzavření takové nechtěné smlouvy jsou zvláště zranitelní spotřebitelé, třeba senioři. A právě oni zpravidla nevyužijí možnosti zapsat své telefonní číslo do veřejného účastnického seznamu.

Mezi připomínkami k původnímu znění novely zaznívá např. domnělé zkomplikování obchodní komunikace firem. Faktem ale je, že firmy své kontaktní údaje běžně uveřejňují, např. na svých webových stránkách, ve firemních tiskopisech, a to právě za účelem zajištění kontaktu s nimi.

Není tedy důvod, proč by dané kontakty nebylo možno využít v případě nabídky obchodní spolupráce či proč by to mělo být považováno za porušení zákona o elektronických komunikacích.

Naopak, novela v současném znění by umožnila skutečné porušení zákona mnohem lépe vymáhat a zabránila by rozsáhlé praxi, kdy se obtěžující firmy skoro beztrestně vymlouvají např. na náhodné generování čísel.

Článek Český telekomunikační úřad ze dne úterý 24. srpna 2021

Další články od Český telekomunikační úřad