Kybertest si vyzkoušelo 100 tisíc Čechů

V rámci online testu si každý uživatel může ověřit, zda v praktických příkladech rozezná nejčastější triky útočníků jako jsou podvržené odkazy, webové stránky nebo odkazy - průměrná úspěšnost je 52%, s vyšším věkem jsou lidé zranitelnější. Kybertest je součástí společné edukační Kyperkampaně ČBA, společnosti ESET a Policie ČR.

"Potenciálně rizikovým neboli podezřelým rozumíme cokoliv od překlepu ve větě, přes podezřelou adresu odesílatele až po propadlý certifikát webové stránky. Nic z toho zpravidla není jednoznačným indikátorem, že se jedná o podvodnou aktivitu útočníka, ale je to pro nás jako pro uživatele znamení, že by zde mohlo být něco v nepořádku. Pokud je podobných prvků na webové stránce či e-mailu více, riziko toho, že jsme terčem podvodu, se výrazně zvyšuje. Obecně nejméně chyb zachytili uživatelé na falešné přihlašovací stránce a v případě podvodné aplikace. V rámci testu se objevují také e-maily vyhrožující exekucí. Jde o trik, který používají útočníci k šíření malware už léta. Pro mě překvapivě u této otázky respondenti dosahovali úspešnosti jen 45%. Zřejmě nejsnazší byla otázka na legitimní aplikaci banky, kde úspěšnost dosahovala 79%. V případě tzv. vishingu, neboli podvodném telefonátu doporučuji v první řadě ověřit, zda je volající nebo odesílatel skutečně osobou, za kterou se vydává a se kterou můžete otevřeně jednat. Pokud nedochází k osobnímu jednání, můžete podobně ověřit i webové stránky. V tomto velice pomáhá bezpečnostní program, který řadu podvodů odfiltruje za vás," říká Robert Šuman, vedoucí pražského výzkumného oddělení společnosti ESET.

Kybertest byl spuštěn v červenci 2021 - uživatele zde provází fiktivní Rodinná banka a následně řada situací, do kterých se jako uživatel internetu a klient banky běžně dostává např. e-mailová komunikace, přihlašovací stránky či aplikace ke stažení. Úkolem účastníků je pak v rámci jednotlivých ilustračních obrázků poznat, zda obsahují tzv. podezřelé prvky.

V případě přihlašovací stránky do internetového bankovnictví lidé nejčastěji přehlédli drobná zaškobrtnutí útočníků, jako např. neaktuální SSL certifikát nebo překlepy v textu stránky. Naopak bez větších problémů si lidé všimnou podvržené URL adresy. Velmi dobře dokázali uživatelé také identifikovat podvodné SMS nebo falešnou výzvu k obnovení přístupu do internetového bankovnictví.

U phishingu, který vyzýval k obnovení údajů uživatele respondenti správně identifikovali falešnou adresu odesílatele a podvržený odkaz. Vše uvedené jsou běžné praktiky útočníků. Odborníci radí vždy prověřovat, od koho přesně zprávy přicházejí, ještě před tím, než uživatel stáhne přílohu či otevře přiložený odkaz.

Jen třetina uživatelů také správně určila všechny podezřelé prvky při simulaci stažení aplikace. Zejména uživatelé přehlédli chybné zařazení aplikace do nerelevantní kategorie a také méně pravděpodobné jméno vývojáře, v kontextu té konkrétní aplikace.

V otázce, kde si uživatel stahoval legitimní aplikaci lidé odpovídali spíše správně. Svědčí to o tom, že jako uživatelé aplikace příliš neprověřujeme. Samotné jméno vývojáře, nízký počet stažení nebo chybná kategorie aplikace nemusí nutně znamenat podvodnou aplikaci.

Vždy je třeba vše vnímat v celkovém kontextu. Pokud ale narazíme na více než jeden podezřelý prvek, riziko, že se jedná o rizikovou aplikaci, se výrazně zvyšuje. V takovém případě bychom měli zvážit, zda ji skutečně chceme stáhnout.

Muži a mladí uživatelé si v testu vedou lépe

Podle dosavadních dat si o něco lépe vedou muži než ženy. Přesněji např. dokázali identifikovat podvodný e-mail vyhrožující exekucí (11% rozdíl ve správnosti odpovědí), falešnou aplikaci a podvodný e-mail se škodlivým odkazem (7% rozdíl). Naopak není zřejmý rozdíl mezi odpověďmi lidí z velkých měst a vesnic.

Nejhůře v testu naopak dopadli senioři, kybernetická bezpečnost je spíše doménou mladších uživatelů mezi 18. a 34. rokem. Nejvýraznější rozdíly byly u otázek s přihlášením do internetového bankovnictví a při identifikaci legitimní mobilní bankovnictví aplikace.

Uživatele ochrání vlastní obezřetnost

ESET zablokoval jen v první polovině letošního roku průměrně přes deset tisíc phishingových útoků denně, oproti roku 2020 se nicméně jedná o zhruba třetinový pokles. Rok 2020 byl v tomto ohledu extrémní, útočníci totiž významně zneužívali nejistotu lidí v souvislosti s koronavirem.

Další podvody odfiltrují spamové filtry v e-mailových schránkách uživatelů. Phishing se objevuje ve vlnách, útočníci reagují na významné společenské události a svátky. Útoků tedy přibývá např. se začátkem školního roku, v období adventu nebo v Česku také experti zachytávali intenzivní kampaně v reakci na vyhlašování proti pandemických opatření.

Obecně platí, že útočníci se snaží využít období, kdy sedíme u počítačů, ale jsme méně pozorní.

I podle údajů policie se značná část zločinců přesouvá do kybernetického prostoru. Je zcela klíčové, aby uživatelé prověřovali různé požadavky a aktivně si tak chránili data i úspory.

Experti proto apelují na uživatele, aby všem neobvyklým e-mailům, SMS a zprávám v chatovacích aplikacích věnovali dostatečnou pozornost a důkladně si nejprve ověřovali, zda je daný požadavek legitimní.

Totéž platí i při vishingu, neboli podvodném telefonátu. Útočníci v rámci podvodných telefonátů totiž začínají využívat tzv. spoofing neboli vydávání se za někoho jiného.