Kybernetické útoky na hesla uživatelů

Z pravidelné ESET statistiky kybernetických hrozeb pro OS Windows se škodlivý kód, prostřednictvím kterého útočníci na uživatele cílí, šíří v přílohách e-mailů - ty se vydávají nejčastěji za připojený soubor faktura.exe. V popředí zájmu jsou hesla uložená v prohlížečích uživatelů.

"Z našich dat za květen 2021 je patrné, že útočníci stojící za nejčastějšími detekcemi, cílili na Českou republiku několik mimořádných jednodenních kampaní. Praktiky útočníků se vyvíjejí, postupně testují nové škodlivé kódy a styly kampaně a vyhodnocují si rentabilitu. V minulém roce se staly standardem i spamy v češtině. Od dubna 2021 sledujeme nástup dvou cílených kampaní měsíčně, které šířily různé typy malware. Je zřejmé, že Česko je pro útočníky lukrativní zemí, nějaký výrazný pokles jejich aktivit proto nemůžeme očekávat," říká Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v české pobočce společnosti ESET.

Malware, jehož cílem je získání nějakých důvěrných informací, se označuje jako spyware. Konkrétně na odcizení přístupových údajů se zaměřují tzv. password stealery. Jde o nenápadný ale velmi nebezpečný kód, který může v krajním případě vést až k odcizení online identity. Prevencí je především dodržování pravidel kybernetické bezpečnosti.

Malware vydávají útočníci za fakturu

Nejčastěji analytici zachytili malware Spy.Agent.AES, který stál v květnu za 22% útoků. V Česku přitom doposud nepřesáhl hranici 17% podílu na detekcích. Šíří se spamy, nejčastěji v přílohách s názvem FAKTURA.exe. Útočil ve dvou výraznějších kampaních 18. a 31. 5. 2021.

Jakmile je Spy.Agent.AES aktivní, zjistí na zařízení instalované prohlížeče a hledá uložené přihlašovací údaje. Ty následně odesílá na vzdálený server útočníkům.

Kampaně si útočníci kupují online

Další stabilní hrozbou v Česku je malware Formbook, pohybuje se mezi 10% a 20% podílem. Jeho výskyt je menší než Spy.Agent.AES, fungují ovšem velice podobně. Formbook se také šíří spamy, v příloze pojmenované jako FACTURA.exe. Dvě větší kampaně proběhly v datech 3. a 18. 5. 2021.

Je zde podobný typ infikované přílohy i načasování jako v minulém měsíci. Je možné, že existuje skupina, která v Česku útočí prostřednictvím Spy.Agent.AES i Fombooku. Takto diverzifikují své útoky a je pravděpodobnější, že uživatele oklamou.

Spyware se navíc zcela běžně nabízí na fórech na darknetu k pronájmu. Méně zkušený útočník si tak snadno pronajme škodlivý kód, jeho distribuci i úložiště a pak jen vydělává na odcizených datech.

Útočníci zneužívají dobré jméno českých institucí

Na třetí pozici skončil trojský kůň Fareit, ten přitom v dubnu 2021 stál za celou čtvrtinou útoků v Česku. Tento velký propad může být způsobený řadou faktorů. Například jej útočníci momentálně upravují, protože začal vydělávat méně, nebo jeho operátoři dočasně zaměřili jiným směrem a podobně.

Fareit ale představoval výraznou hrozbu i v roce 2020, nelze tedy očekávat, že ze scény zcela zmizí. Šíří se infikovanými přílohami s názvy, které zneužívají jméno renomované české banky.

Jedná se o dokument.exe, který útočníci vydávají za sken dokumentů. Stejně jako předchozí hrozby operuje ve vlnách, kampaně analytici zachytili 6. a 11. 5. 2021.

Experti varují před spustitelnými soubory

Ve všech jmenovaných případech se malware šířil spustitelnými soubory .exe, které však útočníci vydávali za obyčejné dokumenty. V roce 2020 bylo běžnější, že útočníci zneužívali soubory s dvojitou koncovkou, například .pdf.exe.

V e-mailové schránce pak příloha vypadala jako dokument. Operační systém Windows totiž ve výchozím nastavení koncovky souborů skrývá, což může být pro uživatele matoucí.

Velice důležité je, aby uživatelé k přílohám od neznámých odesílatelů přistupovali obezřetně a raději neotevírali nedůvěryhodné zprávy, či dokonce nestahovali a nespouštěli přílohy v nich obsažené.

Hesla si ukládejte do specializovaných aplikací

Password stealery, které se vyskytují v Česku, jsou naprogramované tak, aby kradly přihlašovací údaje uložené v prohlížecích pro automatické vyplňování. Uložená hesla jsou pro útočníky snadný terč. Odborníci proto doporučují hesla ukládat jen v k tomu určených programech, tzv. správcích hesel, nikdy přímo v prohlížečích.

Útočníci rovněž často používají programy pro hádání hesel. Dobrým preventivním krokem proti tomuto útoku je vytvoření silného hesla. To v praxi znamená buď hesla složeného z mixu běžných znaků, speciálních znaků a číslic nebo takzvané heslové fráze. Výhodu fráze je, že si ji uživatel je schopen zapamatovat i bez speciálního software na ukládání hesel.

Jako další bezpečností prvek je vhodné, pokud to aplikace či služba nabízí, povolit ověření uživatele dalším faktorem. Tím může být potvrzení přístupu ve speciální aplikaci, jednorázový SMS kód či ověření biometrických prvků osoby.

Součástí prevence je samozřejmě i dodržování obecných bezpečnostních pravidel, jako jsou pravidelné aktualizace a instalace bezpečnostního programu.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice za květen 2021: