Hana Továrková musí být odvolána z čela vedení ČTÚ - je v konfliktu zájmů!

Hana Továrková byla do funkce členky Rady ČTÚ jmenována v listopadu 2019 a podle zákona měla jako veřejný funkcionář 30 dnů na to, aby přestala být činná hned v devíti soukromých firmách. To se však ani na konci ledna 2020 nestalo a přesto byla 27. 1. 2020 vládou jmenována předsedkyní Rady Českého telekomunikačního úřadu.

"Tato dáma byla schválena po krátké diskusi, přičemž je třeba říci, že se jedná o velmi zkušeného člověka s právním vzděláním, člověka, který bezezbytku rozumí problematice komunikací a který je, což je velmi důležité pro nastávající období, dostatečně rázný, odolný a z mého úhlu pohledu neúplatný," řekl ke jmenování Hany Továrkové do Rady ČTÚ Karel Havlíček, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí 4. 11. 2019.

Všechny firmy ve kterých se Hana Továrková angažovala získaly od státu od roku 2016 celkem 67 smluv v celkové výši 1 miliardy Kč.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je organizace, která má na starosti mnohé záležitosti týkající se mobilních telefonů, operátorů, radiových a televizních frekvencí a mnoha oblastí IT.

ČTÚ je jakýmsi státním dozorem nad telekomunikačním provozem od rozhlasu po drátě po rychlé mobilní sítě. V ČTÚ jsou zaměstnány stovky lidí a ČTÚ rozhoduje o miliardách. V čele ČTÚ stojí Rada ČTÚ a všichni její členové jsou ze zákona veřejnými funkcionáři.

Veřejný funkcionář je zpravidla osobou, která je námi, daňovými poplatníky, dosti slušně placena. Průměrný člen Rady ČTÚ od nás měsíčně dostává více než 100000 Kč hrubého.

Předseda rady ČTÚ dostává přibližně 150000 Kč hrubého. To je dost peněz, za které veřejnost očekává, že dotyčný bude kopat za nás, a nikoliv za zájmy svých firem. Být v jakékoliv soukromé firmě má veřejný funkcionář dokonce výslovně zakázáno.

Kverulant proto dnes vyzval dopisem Vládu ČR, aby Hanu Továrkovou z funkce odvolala. Vláda ČR postoupila Kverulantovu výzvu Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Kverulant.org se konfliktem zájmů členů rady ČTÚ nezabývá již po třetí poprvé. Nejprve v jeho kauze Jak je důležité nemít Filipa šlo o to, že se Ondřej Filip stal v červenci 2013 členem rady Českého telekomunikačního úřadu, ale zároveň nepřestal být výkonným ředitelem konsorcia soukromých firem CZ.NIC.

Ondřej Filip byl tak v učebnicovém konfliktu zájmů, a proto byl cílem Kverulanta jeho odchod z rady ČTÚ. Toho se Kverulantovi v září 2014 podařilo dosáhnout.

Podruhé se v červnu 2015 členem rady ČTÚ stal Jiří Peterka. Přesto byl i on dále členem konsorcia soukromých firem. Z této pozice odstoupil, teprve když Kverulant veřejně upozornil na jeho konflikt zájmů.