NEN představuje inovace v tunelování IT projektů

Národní elektronický nástroj kopíruje většinu hlavních principů IT tunelů a současně zavádí i pokrokové novinky - téměř za půl miliardy korun totiž neřeší žádný skutečný problém a ani není v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Tunelování IT projektů je známým trendem. Klasickým příkladem je nákup CRABu, centrálního registru administrativních budov. Na této kauze jsou dobře vidět hlavní principy IT tunelů.

Jak se tuneluje v IT:

Nejprve je třeba najít nějaký, skutečný a pokud možno celkem jednoduchý problém, který by bylo možno složitě a draze vyřešit.

V kauze CRAB byla takovým problém absence seznamu budov v majetku státu. Řešení se pojmenuje nesrozumitelnou zkratkou, které nebude nikdo rozumět, ale která bude vzbuzovat zdání něčeho hodně sofistikovaného.

Pak se uzavře první a nepříliš drahá smlouva s dodavatelem takového řešení. Po čase se zjistí, že problém je mnohem, ale mnohem komplexnější, a bez soutěže uzavře první dodatek na další peníze. To se pak několikrát po dobu několika let opakuje. To co by se v případě CRABu dalo v zásadě vyřešit excelovou tabulkou, nakonec stojí kolem 1,6 miliardy.

Honosný název Národní elektronický nástroj (NEN) vzbuzuje dojem, že jde o do české kotliny lokalizovanou verzi CML - centrálního mozku lidstva. Fanoušci umělé inteligence však budou zklamáni.

NEN je počítačový program, který by měl sloužit k zadávání výběrových řízení tam, kde to zadavateli ukládá zákon. Samozřejmě že software na zadávání veřejných zakázek obecně potřebný je, ale už dávno jej vyvinula řada IT firem. A není ani příliš drahý.

Například větší město, které vypisuje přibližně stovky soutěží do roka, za plnou verzi zaplatí kolem 100 tisíc korun a roční provoz ho přijde přibližně 50 tisíc korun. A kdo se spokojí se základní verzí, vyjde jej takový program na 2 tisíce ročně. Existují dokonce programy, které jsou zcela zdarma.

Přestože je NEN pro veřejnou sféru zadarmo, skoro nikdo ho nechce. V srpnu 2016, po roce fungování a utracení 300 milionů korun ze státního rozpočtu, dosáhl NEN tržní penetrace 0,4%, používá jej cca 80 zadavatelů.

Během prvního roku na něm bylo vysoutěženo kolem 500 zakázek. To je asi 0,3% všech zakázek. Nabízí se otázka, proč NEN skoro nikdo nechce, i když je zdarma.

Důvodů je mnoho, ale jedním z nejpodstatnějších je skutečnost, že NEN nepřináší nic nového, cílová skupina, kterou by měl NEN oslovovat, již dávno elektronizaci veřejných zakázek vyřešenou má, a dokonce lépe než se státním NEN.

MMR navíc nezvládlo uvést NEN do v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Svědčí o tom i několik zrušených zakázek vypsaných na NEN, kde se dodavatelé doptávali, jaký je soulad nástroje NEN a zákona. A protože se dotčeným zadavatelům nedostalo podpory ze strany MMR, raději zakázky zrušili, neboť pochybnosti o správném fungování nástroje byly příliš velké.

NEN ani nemá příslušnou certifikaci. Problém je nejen nekorektní implementace zákona, specifické chápání časových razítek, způsobu zveřejňování informací na profilu, ale i vzhledu a funkčnosti celé aplikace NEN.

A kolik nás, daňové poplatníky NEN stál? V lednu 2017 se účet za nefunkční software vyšplhal na 500 milionů korun. Mnoho z těchto peněz bylo utraceno na základě jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Takové řízení má k otevřené a férové soutěži obvykle dosti daleko, nicméně v přímém konfliktu se zákonem obvykle není. Prodlužování smluv a navyšování cen bez soutěže už ale ano.

V červenci 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil MMR pokutu ve výši 550000 Kč za porušení zákona o veřejných zakázkách v zadávacím řízení. Veřejnou zakázku v objemu téměř 150 milionů korun zadalo ministerstvo v dubnu 2012 společnosti DATASYS s.r.o.

Doba plnění zakázky byla stanovena od dubna do prosince 2012. Následně však byly ke smlouvě uzavřeny dodatky č. 1 a 3, jimiž se doba plnění prodloužila až do konce března 2014. Podle zákona nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem.

V tomto případě došlo k prodloužení celkové doby plnění z úvodních osmi měsíců na téměř 23 měsíců. Doba plnění má zcela jistě nezpochybnitelný vliv na náročnost a kvalitu plnění předmětu veřejné zakázky, proto mohl mít postup zadavatele dopad na okruh uchazečů o danou zakázku.

Protože DATASYS nezvládl zakázku realizovat, vyměnil subdodavatele a NEN nakonec dodala firma Tesco SW a.s., nechvalně známá kauzou monitorovacího systémem MONIT a MS2014+ v hodnotě několika set milionů Kč, které dodává rovněž pro MMR. Porušování zákona o veřejných zakázkách se nelíbilo ani Evropské unii, která částečně projekt financovala. Nechala si vypracovat mimořádný audit a požaduje po MMR vrátit 41,7 milionů korun.

To však není jediná pokuta, kterou MMR za NEN od ÚOHS dostalo. V listopadu 2016 udělil MMR pokutu 500000 Kč, a dokonce zakázal plnění uzavřené smlouvy. Šlo o zakázku na dokončení NEN a jeho přizpůsobení na současnou legislativu. Zakázku dostala firma DEZADATA GROUP, která jako jediná podala nabídku.

Tato firma, která vykázala rok před podáním nabídek obrat 2,5 milionů, dostala nakonec zakázku za cenu 3x vyšší, než byla předpokládaná hodnota, tedy cca 50 mil. Kč.

Ministryně Karla Šlechtová toto prezentovala jako úspěch, neboť původně nabídka firmy byla na 55 mil. Kč. Dokonce tuto soutěž prezentovala jako příklad transparentního soutěžení. Když pak MMR dostalo za toto "transparentní soutěžení" od ÚOHS pokutu, Šlechtová mediálně protestovala. Ale zůstalo jen u silných prohlášení.

Počátkem prosince 2016 marně uplynula lhůta pro doručení případného rozkladu proti pokutě a zatavení plnění. Podle všeho tak předmětné rozhodnutí nabylo právní moci. Navíc zastavení smlouvy znamená, že není nikdo, kdo by upravenou aplikaci provozoval.

To však není vše, co bude NEN podle MMR ještě "nutně potřebovat". V lednu 2017 vypsalo MMR další zakázku na "Zajištění technické podpory k produktům využitých v IS NEN", ze které plyne, že jen údržba HW a systémů nutných pro běh NEN bude stát 100 mil. Kč za rok.

Předmětem soutěže je 85 položek (60 ks počítačového vybavení od IBM, DELL a Cisco a 25 položek podpory SW). Mezi požadovanými standardními položkami je i 5 kusů software od firmy Tesco SW. Zatímco dodavatelů HW a SW od firem IBM, DELL, Cisco a Oracle najdete v ČR desítky, produkty firmy Tesco SW prodává jen samotné Tesco SW. Nebude to tedy nejlepší cena nebo kvalita, co rozhodne o výherci 100 milionů korun. Rozhodne to Tesco SW.

Stát z našich peněz utratil za něco, co nikdo nepotřebuje, půl miliardy a další stovky milionů se utratit chystá. Je nejvyšší čas tento projekt zastavit. V lednu 2017 Kverulant.org dopisem vyzval ministryni MMR Karlu Šlechtovou, aby NEN konečně zastavila a nařídila vyšetření tohoto tunelu.

Odkazy na související NEN tématiku: