Eduarda Hekšová

Ředitelka spotřebitelské organizace dTest

I digitální obsah nebo služba mohou trpět vadou, proto jej občanský zákoník umožňuje reklamovat. Spotřebitel může primárně požadovat odstranění vady za předpokladu, že je to možné a odstranění není nepřiměřeně nákladné. V případě, že spotřebitel vadu digitálního obsahu či služby reklamuje, má poskytovatel povinnost vadu odstranit v přiměřené době.

Pokud poskytovatel vadu neodstraní, vada se projeví i po odstranění nebo se jedná o podstatné porušení smlouvy, může spotřebitel požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy.

Volba zaplať, nebo souhlas, kterou Meta vnutila spotřebitelům, je kouřovou clonou, která má zakrýt skutečný problém nezákonného zpracování osobních údajů. Různá soudní rozhodnutí a rozhodnutí úřadů pro ochranu osobních údajů přiměla společnost Meta ke změně právního základu pro shromažďování a zpracování údajů spotřebitelů.

Společnost Meta usoudila, že tímto právním základem má být souhlas uživatelů. Jenže vynucený souhlas, který Meta od většiny uživatelů získala, nemůže být v souladu s GDPR, protože volba, kterou uživatelům ukládá, nemůže vést k jejich svobodnému a informovanému souhlasu.

Spotřebitelům se tyto kategorie mohou zdát příliš technické a v podstatě nesrozumitelné. Takové online služby propojují uživatele s obsahem, produkty a službami jiných osob, než je osoba poskytovatele zprostředkovatelské služby. Příkladem mohou být online tržiště nebo nákupní galerie, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, online platformy pro cestování a ubytování, a internetové vyhledávače.

Nejsou to tedy všechny online služby, protože ten, kdo poskytuje vlastní služby a vlastní obsah, neposkytuje zprostředkovatelské služby.

Vzhledem k dominantnímu postavení Facebooku a Instagramu v EU a vzhledem k síťové povaze sociálních médií nemají spotřebitelé skutečnou možnost volby, protože reálně nemohou opustit aplikaci společnosti Meta.

Pokud jsou všichni vaši přátelé na Facebooku a Instagramu, nemůžete přejít k jinému poskytovateli obdobné služby, aniž byste o vazbu na své přátele přišli.

Z možných rizik, která umělá inteligence představuje, je patrné, že spotřebitelé budou nuceni veškeré informace náležitě ověřovat z několika zdrojů a být více než kdy dříve obezřetní při sdílení osobních a citlivých údajů. Otázky ochrany osobních údajů, regulace zpracování osobních údajů a její vymahatelnost se tak stávají čím dál naléhavější.

Personalizované nabídky navíc mohou zneprůhlednit nabídky na trhu a ve svém důsledku působit diskriminačně vůči jiným spotřebitelům.