Petr Šmelhaus

Vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest

Akt EU o umělé inteligenci ve své původní podobě obsahoval seznam vysoce rizikových systémů umělé inteligence, včetně např. systémů používaných k hodnocení studentů, k posuzování úvěruschopnosti fyzických osob, k hodnocení uchazečů o zaměstnání a k určování, kdo získá přístup k sociálním dávkám.

Navržený právní předpis dále vyžadoval, aby vývojáři a poskytovatelé těchto vysoce rizikových systémů umělé inteligence zajistili, že jejich systémy jsou bezpečné a poskytují veřejně přístupné informace o tom, jak jejich systémy fungují.

Akt o umělé inteligenci musí upřednostňovat práva fyzických osob, kterých se systémy umělé inteligence dotýkají, a zajistit, aby vývoj a používání umělé inteligence byly odpovědné a transparentní.

Před rokem se dTest ve vztahu k ochraně osobních údajů zabýval rozhodnutím Evropského soudního dvora, kterým bylo spotřebitelským organizacím umožněno podávat zástupné žaloby i ve věcech týkajících se ochrany osobních údajů spotřebitelů. Bohužel, za rok jsme se u hromadných žalob posunuli spíše k horšímu, protože rizika pro spotřebitelské organizace spojená s těmito řízeními, pokud systém hromadného řízení projde legislativním procesem tak jak je navrhován, budou fungovat jako obrovská překážka podání jakékoliv hromadné žaloby.

Hrozí tak situace, že do českého právního řádu přibude předem nefunkční systém hromadného řízení, který ani v oblasti ochrany osobních údajů spotřebitelům nic nepřinese. Stále máme výhrady k vymáhání práv spotřebitelů podle GDPR. Je ale nesporné, že po pěti letech účinnosti můžeme GDPR hodnotit pozitivně, protože je robustním nástrojem chránícím spotřebitele.

Očekáváme totéž od Aktu o umělé inteligenci a v dTestu si zejména přejeme, aby v debatě o hromadných žalobách, které jsou potřebné pro zajištění vymahatelnosti práv spotřebitelů, vzali i naši zákonodárci tato práva vážně.