Vladimír Kyjonka |
|
Konzultant společnosti SAS Institute |
|
Pokud bude chtít například banka u zákazníka zjistit, zda a za jakých podmínek mu může poskytnout úvěr, musí si nejdřív zajistit jeho souhlas se zpracováním příslušných dat. Pokud jsem banka a klient si u mě založí účet, pak mohu zpracovávat některá data, k nimž souhlas mít nemusím - např. číslo onoho účtu. Pokud mě ale zajímá něco víc, ať už jsou to údaje o věku, rodině nebo čemkoli dalším, tak to už jsou data, která přímo k vedení účtu nepotřebuji. A taková data podléhají souhlasu. Pokud ho nemám, nemohu s nimi pracovat. Pak ještě existují mezní případy, kdy si právně zdůvodním, že je práce s určitými daty v mém oprávněném zájmu. Že potřebuji zjistit, zda daný klient není padouch a neplánuje si půjčit peníze, které mi nikdy nehodlá splácet. Z tohoto důvodu mě může při sjednání pojištění zajímat, zda například klient není kuřák, nebo při poskytování půjčky, zda není už deset let nezaměstnaný. V podobných situacích se tedy nemusím vždycky ptát, zda mám souhlas nebo zda existuje zákonný důvod, ale musím být schopen si využití takových dat náležitě zdůvodnit. |
08.06.17-ČT Práce s daty v souvislosti se zavedením GDPR |