Vláda nestíhá plán zavedení registru smluv na internetu

Organizace sdružené v platformě Rekonstrukce státu upozorňují, že vláda nestihla svůj plán zavádění internetového registru smluv a pokud nezmění svůj harmonogram, odkládá zákon fakticky až na vládu příští.

Vláda si zavádění zákona naplánovala na 21 měsíců - na přípravu internetové databáze smluv si Ministerstvo vnitra vyžádalo 9 měsíců a 12 měsíců má být odložen sankční mechanismus, kdy zveřejňování bude fakticky dobrovolné. Spolu s předpokládaným časem na projednání ve Sněmovně a Senátu by podle harmonogramu vlády byl zákon plně účinný až v říjnu 2017, v řádném termínu voleb.

V červnu 2015 se sice zahájilo po třech pokusech 2. čtení zákona, když ho na jednání Sněmovny prosadili poslanci ANO a KDU-ČSL spolu s částí opozice za TOP09/STAN, ale ke schvalování se Sněmovna může dostat nejdříve v září 2015.

"Koalice zákon neodmítá, ale s jeho schvalováním nijak nespěchá, protože jde o regulaci samotných politiků a úředníků, a nikoliv občanů. Je třeba ale ocenit snahu některých poslanců z ANO a KDU-ČSL i z opozice, kteří protlačili zákon alespoň na jednání Sněmovny poté, co se třikrát projednání odložilo. Ve Sněmovně se s projednáním zákona rozhodně nespěchá. Z rozhovorů s jednotlivými poslanci jsme zjistili, že většina netuší, že kvůli odkládání zákona se nemusí za současné vlády automatické zveřejňování smluv státu vůbec stihnout," říká Pavel Franc, ředitel Frank Bold, jedné z pěti garantských nevládních organizací platformy Rekonstrukce státu.

Přesně před rokem premiér Sobotka předpověděl schválení zákona na září 2014. Vicepremiér Babiš plánoval, že se bude schvalovat v dubnu 2015 a letos v březnu premiér věštil, že chce zákon schválit v prvním pololetí 2015.

Po roce a půl dramatického projednávání se podařila najít koaliční shoda ohledně zákona a vypořádat desítky námitek. Ministr Milan Chovanec také potvrdil, že registr smluv bude mít na starosti Ministerstvo vnitra.

Rekonstrukce státu zaslala dnes poslancům informaci o nové studii ze Slovenska, která hodnotí dopady podobného zákona zavedeného v lednu 2011. Podle autorů studie vedlo zveřejňování mimo jiné k tomu, že vzrostla důvěra občanů ve stát a více firem se účastní soutěží o veřejné zakázky. Náklady na slovenský registr smluv byly několinásobně nižší než odhady Ministerstva vnitra.

K zákonu připravila platforma Rekonstrukce státu veřejnou kampaň, do které se zapojila například Bára Poláková, Simona Babčáková, Jan Budař, Marek Taclík, Martha Issová, Otakar Černý, Vilém Čok a další. Veřejnost se účastnila happeningů s živým počítadlem, které upozorňuje, že každý týden je z veřejných prostředků utraceno více než 13 miliard korun bez toho, aby muselo být zveřejněno za co. Od začátku roku to bylo více než 312 miliard Kč.

Podle stanoviska Rekonstrukce státu je nyní zákon minimalistickou variantou oproti původním představám. Základní principy byly zachovány, některé námitky proti původní předloze byly vyřešeny, ale zákon obsahuje řadu výjimek a odkladů, které nemají podle expertní skupiny opodstatnění.

Plně účinný může být zákon podle vládního plánu až od 1.7. 2017, kdy nastoupí sankce neplatnosti nezveřejněných smluv. Na malé obce platí odložení povinnosti na dva roky.

O Rekonstrukci státu

Projekt Rekonstrukce státu byl zahájen v březnu 2013 s cílem prosadit 9 klíčových zákonů pro odpovědnou politiku. Závazek zákony prosadit podpořilo před volbami písemně více než 160 současných poslanců, včetně předsedů hlavních politických stran.

Rekonstrukce státu dává dohromady občany, experty, politiky a byznysmeny, kteří zastávají různé politické názory, ale společně podporují pravidla pro fér politickou soutěž a otevřené vládnutí.

Článek Nadační fond proti korupci ze dne čtvrtek 9. července 2015

Další články od Nadační fond proti korupci