Využijete elektronický podpis naplno s aplikací Signer

Signer je aplikace pro zpracování PDF dokumentů, podepsání a odeslání na úřad e-mailem nebo datovou schránkou. Umožňuje tvorbu digitálních dokumentů podle nařízení eIDAS včetně neomezeného počtu časových razítek zdarma - je vhodná pro osobní i firemní využití.

S aplikací Singer může uživatel pohodlně prostřednictvím své datové schránky komunikovat z libovolného zařízení s úřady, ať už jde o advokáta, notáře, auditora, daňového poradce, účetního, znalce, rozhodce sporů, zeměměřického inženýra, inženýra činného ve výstavbě a kohokoli dalšího, kdo podniká a má aktivovanou datovou schránku.

Signer zajistí ochranu dokumentů v souladu s nařízením o GDPR, konverzi dokumentů do PDF, připojení kvalifikovaného elektronického podpisu a kvalifikovaého časového razítka, zpracování a zaslání fotky, účtenky či smlouvy s ověřitelným časem pořízení či ověření podepsaného digitálního dokumentu.

Aplikaci lze instalovat až na tři zařízení pro každého uživatele a pracuje v systémech Windows, macOS, Android a iOS.

Využití elektronického podpisu

Pro státní správu je od loňského roku nutný tzv. kvalifikovaný elektronický podpis (QES), který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy vydaným kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru (certifikační autoritou). Co to znamená?

Pro vytvoření tohoto druhu elektronického podpisu je nejen nutné, aby každý pracovník státní správy vydávající jednotlivé dokumenty měl vydaný kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, ale rovněž i to, aby související soukromý klíč, který osoba používá pro podepisování, byl vytvořen a uložen na kvalifikovaném prostředku.

Pro fyzickou osobu toto neplatí v plném rozsahu. Pro komunikaci se státní správou je dostačující zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro eletronický podpis. Certifikát tedy nemusí být nutně uložen na kvalifikovaném prostředku.

Pokud chce ale uživatel komunikovat napříč členskými státy a nechce řešit různé drobné legislativní úpravy jednotlivých států, je pro něj výhodné disponovat kvalifikovaným elektronickým certifikátem na kvalifikovaném prostředku - takovým certifikovaným prostředkem jsou i nejnovější verze občanských průkazů s čipem, na kterých si lze aktivovat elektronické funkce pro identifikaci.

Mohou to být ale i další čipové karty a USB tokeny, které prošly potřebnou certifikací. Uživatel se jimi prokazuje stejně, jako kdyby s daným úřadem jednal fyzicky a prokazoval se průkazem totožnosti. Na základě úspěšného prokázání své totožnosti pak může uživatel bezpečně využívat služby, které daný úřad nebo subjekt nabízí k vyřízení elektronickou cestou.

Existují sice i další, nižší úrovně elektronických podpisů, například prostý podpis, zaručený podpis, biometrický podpis, ty však nelze od loňského roku používat pro komunikaci se státní správou. Kvalifikovaný elektronický podpis totiž zaručuje větší bezpečnost.

Neméně důležité je přidávat k elektronickému podpisu i časové razítko. Jednoznačně identifikuje čas připojení k podpisu, či dokumentu, ale zejména zajišťuje technickou ověřitelnost dokumentu po dobu pěti let.

Historie zavádění elektronického podpisu

V úterý 23. 7. 2019 uplynulo již 5 let od chvíle, kdy Česká republika přistoupila k jednotnému řešení elektronického podpisu v rámci EU. Přesně před pěti lety totiž vyšlo v Úředním věstníku Nařízení Evropského parlamentu a Rady č.910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (eIDAS).

Čeští uživatelé si sice na reálný dopad nového Nařízení o elektronickém podpisu počkali ještě další dva roky, než nabyl účinnosti zákon č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 23. 7. 2014 lze ale považovat za datum zrození jednotného prostředí pro elektronické podpisy, pečeti a časová razítka v rámci členských států EU.

Šlo o převratnou záležitost, která postupně umožnila komunikovat s úřady, partnery, institucemi napříč celou Evropskou unií elektronicky a s dostatečnou legislativní váhou jednotlivých podepsaných dokumentů. Plně elektronicky, bez zbytečných prodlev při doručení klasickou papírovou formou, či jen ve frontách na úřadech. Řada lidí ale dosud tento způsob komunikace nedoceňuje nebo se ho zbytečně obává.

Přestože od uvedení Nařízení (EU) 910/2014 uplynulo několik let, vzhledem k různým přechodným obdobím nutným pro zavedení legislativ a technologických změn, k reálnému nasazení a plné legislativní platnosti nařízení v České republice došlo až 20. 9. 2018.