SUSE Linux Enterprise Server šetří náklady PNS

První novinová společnost zaznamenala po přechodu na řešení SUSE Linux Enterprise Server úsporu dvou třetin nákladů a zvýšení výkonnosti kritických aplikací pro zpracování objednávek SAP ERP.

Linuxovou strukturou pro aplikace SAP běžící na serverech se standardní procesorovou architekturou x86 společnosti Dell nahradila dosavadní UNIXové řešení provozované na proprietárním hardwaru SMP.

"Dodávání různých kombinací stovek tiskových titulů každý den na mnoho tisíc obchodních míst vyžaduje rychlé a spolehlivé zpracování dat o distribuci. Navíc když položky, které dodáváte, mají hodnotu jenom několik hodin, protože včerejší noviny už nemají pro zákazníky našich klientů žádnou cenu. Abychom mohli problémy s distribucí zvládat, mnoho let jsme spoléhali na software SAP ERP. Vzhledem k neustálému zvyšování objemu dat, které bylo třeba zpracovat, jsme ale museli neustále provádět rozsáhlé investice do IT vybavení, softwarových licencí a údržby," popisuje Jan Patera, správce systému SAP BC ve společnosti PNS.

PNS proto hledala úspornější řešení a rozhodla vyzkoušet systém SAP na podnikové úrovni na architektuře x86 a začala experimentovat s provozováním SAP ERP na Linuxu na serverech Intel.

Po řadě testů různé distribuce Linuxu na malých serverech založených na procesorech Intel, které trvaly zhruba rok, společnost vyzkoušela tuto technologii i pro velké a komplexní řešení SAP ERP.

"Od začátku bylo jasné, že pokud si koupíte levnější hardware, opravdu potřebujete dobře podporovaný a odzkoušený operační systém. Také jsem cítil, že nemá smysl považovat Windows za prostředí vhodné pro tyto objemy dat, a navíc proto, že pro naše aplikační databáze SAP používáme Oracle, ne Microsoft SQL Server. Tím se naše zkoumání zúžilo na dvě potenciální platformy: Red Hat Enterprise Linux nebo SUSE Linux Enterprise Server," doplňuje Jan Patera.

Volba PNS nakonec padla na SUSE Linux Enterprise Server, protože SAP na této platformě vyvíjí svůj software, takže její uživatelé se dostanou k novým funkcím jako první.

"Vážíme si toho, že se PNS rozhodla pro SUSE Linux Enterprise Server ve verzi vyladěné pro běh aplikací SAP a SAP HANA. Rozsáhlé testy, které byly v PNS provedeny jen potvrzují, že migrace SAP ERP z UNIXu na Linux dává smysl jak po finanční tak i technické stránce. PNS tento krok navíc blíže posouvá ke snazší budoucí implementaci SAP HANA," říká Miroslav Kořen, regionální manažer společnosti SUSE pro Českou a Slovenskou republiku.

SAP a SUSE také poskytují silnou společnou podporu a navíc také mezi SUSE a VMware existuje úzký vztah, včetně instalační podpory. SUSE nabízí speciální řešení - SUSE Linux Enterprise Server pro aplikace SAP, které je navrženo tak, aby nabízelo nejvyšší výkon a nejlepší podporu pro SAP samo o sobě.

Společnost PNS nahradila svou stávající strukturu 16 virtuálních serverů běžících na pěti Enterprise serverch pěti cenově dostupnými servery Dell PowerEdge vybavenými procesory Intel Xeon E5-2699.

Tři servery hostí celé prostředí SAP R/3, včetně serverů pro produkci, testování a zajištění kvality a vývoje. Tyto tři servery také hostí úložiště obsahu, produkční a vývojové prostředí SAP Business Warehouse a SAP Portal, SAP BusinessObjects Business Intelligence, SAP Solution Manager a externí portál - všechny běží na serveru SUSE Linux Enterprise Server pro aplikace SAP a jsou virtualizované pomocí VMware ESXi Server v konfiguraci zajišťující vysokou dostupnost.

Čtvrtý server je navržen tak, aby fungoval jako stand-by záloha pro katastrofický scénář a je také využíván pro provozování větších zkušebních pracovních zátěží. Pátý server slouží jako záložní řešení pro softwarově definované ukládání dat na platformě Veeam.

Díky těmto změnám očekává PNS výrazné snížení nákladů na zpracování dat. Během uplynulých pěti let se celkové roční náklady na předchozí výpočetní prostředí - se započtením amortizace hardwaru, údržby a servisu hardwaru a softwaru, hostingu, elektrické energie a licencí pro operační systémy, databází, aplikací a zálohovacích řešení - pohybovaly přibližně okolo 31 milionů korun.

V následujících pěti letech budou náklady na nové výpočetní prostředí představovat přibližně 11 milionů korun, což bude znamenat snížení nákladů o přibližně čtyři miliony korun ročně, čili zhruba o 64%.