Kybernetické útoky na chytrá výrobní zařízení v éře Průmyslu 4.0

V minulosti využívaly kybernetické útoky na průmyslová prostředí tradičních forem malwaru, které lze zastavit běžnou ochranou síťové infrastruktury a koncových bodů. Nyní pokročilí útočníci využívají specifické postupy zaměřené na provozní technologie s cílem vyhnout se běžným bezpečnostním mechanismům.

Z průzkumu Trend Micro vyplývá, že útočníci zaměřující se na průmyslová prostředí využívají více různých vektorů útoku a mohou tak napáchat významné škody - jak ekonomické, tak i z pohledu samotné důvěry v Průmysl 4.0. Odpovědí jsou bezpečnostní opatření navržená specificky pro IIoT zařízení tak, aby zabránila vysoce sofistikovaným cíleným hrozbám.

Nejdůležitější chytrá výrobní zařízení sice využívají proprietární systémy, nicméně je nutné si uvědomit, že často disponují výpočetním výkonem tradičních IT systémů. Z tohoto pohledu zvládnou mnohem více než odpovídá jejich primárnímu účelu a útočníci mohou tuto výpočetní sílu zneužít ve svůj prospěch.

Průmyslové počítače komunikují speciálními protokoly, ale stejně jako v případě IT prostředí lze i tyto protokoly využít k vložení škodlivého kódu a k jeho rozšíření po síti, případně ke krádeži cenných informací bez toho, aniž by došlo k odhalení útoku.

Ačkoli jsou chytré výrobní systémy navržené tak, aby byly instalované mimo ostatní prvky podnikové informační architektury, dochází díky stále většímu sbližování IT a OT technologií k významnému narušování tohoto soukromí.

Vzhledem k předpokládanému oddělení se výrobní systémy těší vysoké důvěře, a proto jen velmi málo tradičních bezpečnostních opatření dokáže odhalit a zastavit škodlivé aktivity cílené na tyto prvky.

Mezi využívané systémy a řešení pro Průmysl 4.0 patří výrobní informační systémy MES (Manufacturing Execution System), uživatelská rozhraní pro práci se stroji HMI (Human Machine Interfaces) a přizpůsobitelná průmyslová IoT zařízení.

Z pohledu bezpečnosti se jedná o potenciálně problematické prvky a útočníci je mohou zneužít pro nekalé aktivity, například k poškození produkce, vyvolání poruch nebo změně výrobních procesů, která by vedla k výrobě zmetků.

Doporučená opatření patří:

• Pravidelné kontroly integrity na koncových bodech s cílem včas odhalit jakékoli změny v softwarových komponentách

• Využívání detekčních nástrojů pro rozpoznávání zranitelností či škodlivé logiky ve složitých výrobních zařízeních

• Podepisování kódů na průmyslových IoT zařízeních včetně všech závislostí, například knihoven třetích stran

• Hloubková inspekce paketů umožňující identifikovat anomálie na síťové vrstvě i v případě OT protokolů

• Využívání sandboxingu a privilegovaného oddělení softwaru na průmyslových zařízeních

• Zajištění důvěry ve všechny prvky chytrého výrobního prostředí včetně dat a softwaru

• Analýza rizik automatizačního softwaru, která jde za hranice fyzické bezpečnosti

O průzkumu Trend Micro

Na průzkumu spolupracovala laboratoř Trend Micro Research s prestižní italskou technickou univerzitou Politecnico di Milano, která provozuje výzkumné prostředí zaměřené právě na Průmysl 4.0.

Součástí univerzitní laboratoře jsou reálná výrobní zařízení předních výrobců, a bylo tak možné demonstrovat, jak mohou útočníci využít nedostatků stávajících bezpečnostních opatření k napadení prostředí se zařízeními průmyslového internetu věcí (Industrial IoT, IIoT).

Bezpečnostní zpráva zaměřená na Průmysl 4.0 odhaluje, jak mohou pokročilí kybernetičtí zločinci využívat pro sabotáž chytrých výrobních prostředí netradiční, nové vektory útoku.

Článek Trend Micro ze dne pátek 26. června 2020

Další články od Trend Micro